Navigace

Obsah

Historie

Štěnovice

Jen pár kilometrů na jih od Plzně se nachází obec Štěnovice. Archeologické průzkumy a nálezy v katastru obce přinesly důkazy o pravěkém osídlení Štěnovic. Pravěká pohřebiště a sídliště pocházejí z 2. období doby železné, nalezené kamenné sekerky z doby neolitu jsou uloženy v Západočeském muzeu v Plzni.

 Pravděpodobně prvním majitelem štěnovického zboží byl bohatý plzeňský úředník, tehdy se ovšem jednalo o Starou Plzeň, dnešní Starý Plzenec, a to na přelomu 12. a 13. století. Prvním písemně doloženým majitelem byl až Jaroslav ze Štěnovic /1327/, je spojen s rodem Buziců sídlících na hradě Homberk nedaleko Milošova. Od tohoto rodu pochází i vyobrazení kančí hlavy na štěnovickém obecním znaku.

 V 70. letech 14. století /před r. 1377/ získal Štěnovice Protiva z Litic z rodu Drslaviců. Na počátku 15. století už patřilo štěnovické panství bohaté měšťanské plzeňské rodině Pabiánků. Pabiánkové, jakožto obhájci husitů, marně hájili štěnovickou tvrz proti katolickým příznivcům Zikmundovým. Tvrz byla roku 1421 vypálena a na 60 obránců včetně žen a dětí bylo pobito. Štěnovický majetek Pabiánků byl králem Zikmundem darován za odměnu městu Plzni.

 Od 60. let 15. století už mají Štěnovice nového majitele, a to Jana Štěnovského. Starý vladycký rod z tvrze Kadov u Blatné vystřídal v držení Štěnovské ze Štěnovic. Kadovští ze Štěnovic vlastnili panství do poloviny století šestnáctého.

 Německá rytířská rodina Pernklů ze Šenrajtu /Bernklau ze Schönreuthu/  se usadila ve Štěnovicích v roce 1554, když Arnošt Pernklo štěnovické panství koupil.V této době už byla štěnovická tvrz dávno opuštěna a část vsi zvaná Štěnovičky již byla označena za pustou. Za pánů ze Šenrajtu bylo pravděpodobně vybudováno nové panské sídlo, ale dosud neexistují věrohodné důkazy o tom, kde se nacházelo. Spekuluje se pouze, že snad stávalo v místech, kde byl později postaven kostel a fara. Po Šenrajtech vlastnil Štěnovice jen krátce Jan Černín z Chudenic a od roku 1601 měli ve vlastnictví štěnovické panství Henigarové z Žeberka /ze Seeberka/ a zůstali zde téměř sto let.

 Panství bylo v roce 1697 prodáno Anně Dorotě ze Schirndingu, ta je vzápětí předala své příbuzné Marii Rozině, která vybudovala nové panské sídlo, barokní zámeček na levém břehu Úhlavy. Psal se rok 1723, jak sděluje letopočet na klenáku portálu vchodu do zámku.

 Nejvýznamněji se zapsala do historie Štěnovic hraběnka Terezie Pöttingová, rozená Michnová z Vacínova. Dala postavit v letech 1747 až 1753 malý klášter pro řád trinitářů a k němu kostel zasvěcený sv. Prokopu.

 Následovali další majitelé panství: hrabě Karel Michna z Vacínova /1788 – poč. 19. st./, rod Leštinů /1801 – 1834/, Vojtěch Mladota ze Solopysk /1834 – 1840/, rodina hraběnky Antonie z Wiessenbachu /1840 -1851/, Antonín Starck /1851 -1872/, rodina Jana Antonína Fritsche /1872 – 1899/, Šebestián Klička/1899 – 1912/, Josef Vykoukal /1912 -1946/. Rodina posledního majitele, J.Vykoukala, koupila panství od dědiců Š.Kličky již bez panského pivovaru.

 K významným historickým památkám patří i cenný židovský hřbitov založený podle dochované smlouvy 1. srpna 1795. Historie židovské komunity ve Štěnovicích je velmi bohatá. S největší pravděpodobností zde byli Židé usazeni již od počátku 16. století. První dochovaná písemná zpráva o židovské komunitě pochází z roku 1695. V 80. letech 19. století tvořili Židé 11% obyvatel ve Štěnovicích. Ve čtvrti V Potocích dosud stojí dům, kde bývala židovská škola a sídlo rabína. Synagoga se školou spojená byla zbourána na příkaz tehdejšího ONV Plzeň-jih v letech 1970 – 1972. V době 2. světové války zahynulo v koncentračních táborech devět štěnovických židovských občanů. Se Štěnovicemi je spojen i osud chlapce Josefa Hanuše Treichlingera proslaveného hlavní rolí v dětské opeře Brundibár, kterou hrály a zpívaly židovské děti v koncentračním táboře Terezín. Rodina Treichlingerů pocházela ze Štěnovic a malý Honzík, jak se chlapci doma říkalo, zde velmi často pobýval.

 Zajímavá je také historie štěnovické školy. Ve Štěnovicích byla zahájena povinná školní docházka v roce 1789. Současný školní areál byl vybudován v roce 1984 a v letech 2013 – 2014 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

 Štěnovice byly známé pivem, které se zde vařilo v panském později akciovém pivovaru. Pivovar byl založen v roce 1765 a s výjimkou let 1943 až jaro 1945 se zde vařilo pivo až do roku 1946.  Dnes už o zašlé slávě velkého pivovaru svědčí jen zbytky budov.

 Významná byla také těžba velmi kvalitní štěnovické modré žuly. První kamenolomy byly otevřeny již v 60. letech 19. století. Většina lomů byla v majetku panství a vystřídalo se v nich několik nájemců. Štěnovická žula byla vyhlášeným stavebním materiálem nejen v blízké Plzni, ale také v Praze. Těžba v lomech byla ukončena na počátku tohoto století. Spojení obce s těžbou žuly je připomenuto vyobrazením kamenických nástrojů ve znaku obce.

 V obci je zajištěna stálá lékařská péče již od roku 1900. K otevření nového moderního zdravotního střediska došlo v roce 1973. Štěnovice mají veřejný vodovod s kanalizací a čističkou odpadních vod, celá obec je připojena k plynovodu. Od 90. let minulého století se obec neustále rozrůstá a na stavebních pozemcích při okresní silnici směrem k Čižicům přibývají nové domy. Významnou firmou, která v obci působí, je firma Streicher.