Významná vesnice asi 4 km jižně od Plzně při řece Úhlavě má svůj původ v raně feudální osadě, vzniklé při přechodu řeky na významné cestě spojující knížecí správní hrad v Plzenci s klášterem v Chotešově a dále bavorským Řeznem. Nad osadou vzniklo asi na přelomu 12. a 13. století opevněné sídlo, snad jednoho z knížecích plzeňských úředníků na území jeho výsluhy, získané od panovníka. Sídlo stojí na pomezí mezi hradem a hradištěm, způsob opevnění mohutným zemním valem má ještě mladohradištní charakter. První písemná zmíňka pochází však až z r. 1327, kdy je připomínán Jaroslav ze Štěnovic, příslušník rodu pánu z Homberka majících ve znaku kančí hlavu.Jeho synové odprodali před r. 1377 ves Protivovi z Litic. Podle berního rejstříku z r. 1379 patřily Štěnovice Zbyňkovi z Kloušova. Statek se skládal z Velkých Štěnovic, Losiné a Malých Štěnovic, pozdejších Štěnoviček, které ale zanikly.
